Vltavín, mezinárodně označovaný jako moldavit, je přírodní zelené impaktní sklo patřící mezi tektity. Vznikl přibližně před 14,7 milionu let v souvislosti s dopadem velkého kosmického tělesa, které vytvořilo kráter Ries na území dnešního Německa. Energie nárazu roztavila povrchové horniny a jejich kapky byly vymrštěny do atmosféry, kde rychle ochladly a dopadly převážně na území dnešní České republiky.

Vltavíny mají typickou zelenou, olivově zelenou, lahvově zelenou až zelenohnědou barvu. Mohou být průhledné, průsvitné i téměř neprůhledné. Jejich povrch bývá hladší, jamkovitý, vrásčitý nebo výrazně členitý. Tato přirozená skulptace vznikala dlouhodobým působením půdního prostředí a podzemní vody.

Vltavín není meteorit ani běžný pozemský minerál. Jde o přírodní amorfní sklo vzniklé při mimořádné impaktní události. Díky omezenému výskytu, českému původu a charakteristickému vzhledu patří mezi nejvyhledávanější tektity a sběratelské přírodní materiály.

https://minerals-stones.com/cs/191-vltavin-vzacny-prirodni-tektit-impaktni-sklo

Základní mineralogické údaje o vltavínu

Označení Vltavín, moldavit
Skupina Tektity – přírodní impaktní skla
Hlavní složka Oxid křemičitý s příměsí oxidů hliníku, železa a dalších prvků
Struktura Amorfní, bez krystalové soustavy
Barva Zelená, olivová, lahvově zelená až zelenohnědá
Tvrdost Přibližně 5,5–7 podle Mohsovy stupnice
Hustota Přibližně 2,32–2,38 g/cm³
Lesk Skelný
Průhlednost Průhledný až neprůhledný
Stáří Přibližně 14,7 milionu let

Jak vltavín vznikl

Vltavíny jsou spojovány s dopadem planetky do oblasti dnešního kráteru Nördlinger Ries v Bavorsku. Při nárazu došlo k extrémnímu zahřátí a roztavení povrchových hornin. Část roztaveného materiálu byla vymrštěna stovky kilometrů od kráteru.

Během letu se žhavé kapky ochlazovaly, získávaly nepravidelné, kapkovité, oválné nebo protáhlé tvary a po dopadu byly postupně ukládány do sedimentů. Charakteristická povrchová skulptace mnoha vltavínů vznikla až později působením vody a přírodních kyselin v půdě.

Hlavní naleziště vltavínů

Nejvýznamnější naleziště se nacházejí v jižních Čechách, zejména v širší oblasti Českých Budějovic, Českého Krumlova a povodí Vltavy. Známé jsou také moravské vltavíny, které se od jihočeských exemplářů mohou lišit barvou, tvarem i povrchovou strukturou.

  • Jižní Čechy: Besednice, Chlum nad Malší, Vrábče, Ločenice a okolí Českých Budějovic.
  • Jižní Morava: oblast Třebíčska, Znojemska a další menší výskyty.
  • Okrajové výskyty: menší naleziště jsou známa také z Rakouska a Německa.

Často kladené otázky o vltavínu

Je vltavín minerál?

Přesněji jde o přírodní amorfní impaktní sklo a českou varietu tektitu. Nemá pravidelnou krystalovou strukturu typickou pro minerály.

Je vltavín meteorit?

Ne. Vltavín nevznikl přímo z meteoritu, ale z pozemských hornin roztavených a vymrštěných při kosmickém dopadu.

Proč je vltavín zelený?

Zbarvení ovlivňuje chemické složení původních hornin, zejména obsah železa a dalších oxidů v přírodním skle.

Jaké tvary vltavín vytváří?

Vyskytuje se v kapkovitých, oválných, protáhlých, diskovitých i nepravidelných tvarech s hladkým nebo výrazně skulptovaným povrchem.

Existují padělky vltavínů?

Ano. Na trhu se objevují imitace z průmyslově vyrobeného zeleného skla. U hodnotnějších kusů je důležitý doložený původ a odborné posouzení.

Lze vltavín použít ve šperku?

Ano. Průhledné kusy se brousí do fasetovaných kamenů nebo kabošonů, vltavín je však sklovitý a křehký, proto musí být chráněn před nárazy.