Turmalín – přírodní a sběratelské minerály

Turmalín – pestrá skupina borosilikátových minerálů

Turmalín není jediný minerál, ale rozsáhlá skupina chemicky příbuzných borosilikátů s velmi proměnlivým složením. Jednotlivé druhy turmalínu mohou obsahovat železo, hořčík, sodík, lithium, vápník, mangan a další prvky. Právě složité chemické složení je příčinou mimořádně široké barevné škály, která zahrnuje černé, hnědé, zelené, modré, růžové, červené, žluté i vícebarevné krystaly.

Turmalíny vytvářejí typické podlouhlé prizmatické krystaly s výrazným podélným rýhováním. Průřez krystalů bývá trojúhelníkový až zaobleně trojúhelníkový. Některé krystaly vykazují výraznou barevnou zonálnost, kdy se odstíny mění od středu k okraji nebo podél délky krystalu. Známým příkladem je melounový turmalín s růžovým středem a zeleným okrajem.

Mezi nejznámější členy turmalínové skupiny patří černý skoryl, hnědý až žlutohnědý dravit, barevný elbait a výrazně zonální liddicoatit. Transparentní barevné turmalíny se používají jako drahokamy, zatímco dobře vyvinuté krystaly, drúzy a krystaly v matečné hornině patří mezi ceněné mineralogické vzorky.

Jak turmalín vzniká

Turmalíny vznikají v různých geologických prostředích, nejčastěji však v granitických pegmatitech bohatých na bor. Bor, který je pro vznik turmalínu nezbytný, se během závěrečných fází krystalizace magmatu koncentruje ve zbytkových taveninách a hydrotermálních roztocích. V těchto podmínkách mohou růst velké a dobře vyvinuté krystaly.

Turmalín se vyskytuje také v metamorfovaných horninách, například v rulách, svorech a mramorech. Černý skoryl bývá běžnou součástí granitů a pegmatitů, zatímco dravit vzniká častěji v horninách bohatých na hořčík. Lithium obsahující elbaity jsou typické především pro vysoce vyvinuté pegmatity.

Změny chemického složení během růstu krystalu vytvářejí barevné zóny. Jeden krystal tak může obsahovat několik barev nebo přechodů. Turmalín je rovněž pyroelektrický a piezoelektrický minerál, což znamená, že při zahřátí, ochlazení nebo mechanickém namáhání může na jeho koncích vznikat elektrický náboj.

Hlavní naleziště turmalínu

Turmalín se nachází na mnoha světových lokalitách. Jednotlivá naleziště jsou charakteristická rozdílným chemickým složením, barvou, velikostí a kvalitou krystalů.

• Brazílie: zejména stát Minas Gerais, známý zelenými, růžovými, modrými a vícebarevnými elbaity.
• Afghánistán a Pákistán: významné zdroje transparentních růžových, zelených, modrých a dvoubarevných krystalů.
• Madagaskar: proslulý pestrými elbaity, liddicoatity a výrazně zonálními krystaly.
• Mozambik a Namibie: naleziště kvalitních drahokamových i sběratelských turmalínů různých barev.
• USA: historická naleziště v Maine a Kalifornii, známá růžovými, zelenými a melounovými turmalíny.